+420 777 008 283

Vladimír Páral v Ostravě (2014)

Vladimír Páral - legenda

Ve čtvrtek 27. 3. 2014 večer přijela do Ostravy spisovatelská legenda - Vladimír Páral. Zralý muž v růžovém saku, plný elánu a sršící vtipem se dostavil do prodejny knih Dobrovský v nejvyšším patře nákupního centra "Nová Karolína".

Páral podepisuje

Panu Páralovi byla dána k dispozici nika ve velikosti 1 m2. Ti, kteří bažili po jeho podpisu, se pak tísnili ve vchodu do prodejny a překáželi přicházejícím.

Páral podepisuje

Mistr vše přijal s naprostým klidem a dobrá nálada z něj přímo vyzařovala. Autogramiádu zahájil krátkým proslovem, ve kterém vzdal úctu českým hercům, zejména paní Balcerové.

Páral proslov

Spisovatel kmetského věku, který je (podle vlastních slov) za rok schopen přečíst i 1000 knih, (1. Kozumplík, 2010) přímo sršel vitalitou. Pak zaměřil svou pozornost na přítomné ženy, své obdivovatelky.

Páral mluví

Autor, který "Svým dílem i životem šířil promiskuitu a nepřímo či přímo přispěl k rozpadu mnoha rodin." (2. wikipedia, Páral), se o ženy zajímal přímo fyzicky a kontaktu dosáhl při tanci.

Páral tančí

Přítomné ženy byly pozitivně naladěným idolem doslova strženy. Energie z něj skutečně jen sršela.

Páral smích

Ostrava nebyla ke své ostudě na příchod doyena mezi českými spisovateli vůbec připravena. Jak dlouho budeme ještě mít to potěšení setkat s jedním z nejvýraznějších zobrazitelů socialistické reality u nás v 60. a 70. letech? Na jedné straně má česká literatura Pavla Kohouta, který ukázal tu nejtemnější stránku socialistické reality (Kde je zakopán pes), naopak Vladimír Páral byl mistrem pro načrtnutí běžného socialistického dne obyčejných lidí. Nic více nekumulovalo tu šedost a strojovost, nic lépe nezachytilo atmosféru doby ve všedním dni, jak slovy, tak náladou, než jeho romány (viz např. Mladý muž a bílá velryba).

Vyprodaný Páral

Vladimír Páral je autor, kterého, jak o sobě tvrdí, v antikvariátu nenajdete. Možná i to výše uvedené je důvodem, proč jej lidé stále a rádi kupují.

Kam zařadit Párala?

Sám autor se staví mezi Kunderu, Hrabala, Fukse a Škvoreckého. Dalo by se říci, že na domácím písku české literatury 60. až 70. let patří k obecně nejznámějším díla Fukse, Škvoreckého (Páral zapomněl uvést Pavla Kohouta, taky už pána v úctyhodném věku) Oty Pavla a právě Párala. Světový autor Hrabal (má už přeložených např. 8 knih do čínštiny) a Kundera už dávno přesáhli hranice nejen národní ale i evropské literatury.

Páral tvoří i v kontextu žen autorek: zde je jeho tvorba postavena v kontextu románu Zdeny Salivarové - "Honzlová" - socialismus tady prožívá mladá dívka (autorka ale už tvoří na jiné straně železné opony). I často opomíjení autoři undergroundu u nás zobrazovali socialismus svým hodně specifickým pohledem. Z žen je to tragicky zemřelá dcera Mileny Jesenské - Jana Černá alias Honza Krejcarová (1928 - 1981), která snad mohla tematicky inspirovat pozdní Páralovu tvorbu.

Bondy a underground stojí na opačném pólu: základ čs. undergroundu vedený filosofem a básníkem Egonem Bondym vidí bolševismus 50. a pozdějších let z jiného úhlu než režimem alespoň částečně uznávaní autoři. Od začátku 70. let se Bondy proslavil už jako guru Plastic People of the Universe. (Magorovy party, která komunistům ležela v žaludku nejvíce a svým tragickým osudem probudila k životu Chartu 77.) Jejich vztah k realitě 70tých let je nejčistším protipólem Páralovy tvorby.

Páral, vrchol oficiální literatury socialismu 70tých let: Páralovo emoce vzbuzující dílo 70. let určitě patří, k tomu nejlepšímu z oficiální reálsocialistické literatury ČSSR. I přes odsudky jeho postojů z této doby připouštějí jeho kritici zároveň  autora jako příklad toho mála, co komunistům /v sedmdesátých letech/ po emigraci většiny známých autorů [kromě pronásledovaného a neposlušného Hrabala, k sebevraždě zdecimovaného Oty Pavla a poplatného, tvůrčí krizí zasaženého Fukse] doma zůstalo. I když v tvorbě samotného dříve špičkového autora se jedná o úpadek. Antonín Brousek k 70. letům v tvorbě autora říká: "...- a zarmoutil mě - úpadek Ladislava Fukse a Vladimíra Párala, ... " (3., str. 367)

Páral a jeho promarněná šance

Škvorecký vidí Páralovu knihu "Generální zázrak" jako "asi nejlepší románové dílo, které v Československu od roku 1970 (do roku 79, pozn. autora) vyšlo. (Nepočítá-li zemřelého Otu Pavla.)" (3. Hvížďala, str. 188) Jeho tvorbu ze sedmdesátých let vidí (Škvorecký) jako růžovou sérii, poplatnou totalitnímu režimu a píše: "A co si máme pomyslet ... o autorovi, který v černé sérii z šedesátých let líčí např. bydlení v panelákách jako uniformní peklo bez soukromí, a v bílé (spíš růžové) sérii z let sedmdesátých podává totéž jako nebe socialistického kolektivismu? Změnil názor? ... Co mi ale vadí je ta přesná synchronizace těch dvou rozdílných vidění (a nejde zdaleka jen o paneláky) se střídající se oficiální literární normou." (3. Hvížďala, str. 190). Čili autor poplatný, ke své smůle, režimu. "A taky si myslím (dodává Škvorecký), že kdyby se byl např. odhodlal jít do exilu, teprve bychom poznali velikost jeho talentu." (3. Hvížďala, str. 191)

Páral se fotí

Trestuhodná ignorace autora

A na autogramiádě tak proslaveného autora nikdo z televize, nikdo z tisku. Nějaký muž ke mně přistoupil a otázal se:"Vy jste od novin, že?" Odpověděl jsem negativně a zastyděl se. Po určité době přistoupil tiše znovu a ptal se opatrně: " Vy jste z ostravské televize? Můžeme udělat rozhovor."

Rozhovor tedy nebyl, a proto jsem se rozhodl na oslavu autora uveřejnit pár fotek, které ale měli publikovat oni oslavovatelé politické sedliny, kteří z devótností sobě vlastní přeplňují vlny éteru a stránky novin reportážemi z tak obskurních událostí, jako jsou shromáždění a schůze politických mafií. Naposledy znechucovali celé dny v televizi reportážemi o kongresu jedné politické party, jejíž politická mrtvola už páchla na hony daleko, oddělaná parazitními tuneláři, kterým se z důvodu krytí říká v médiích lobbysté a podříznutá vlastními bossy, jež se neštítí už vůbec ničeho. Vrcholem podlézavosti pak bylo předvádění prázdného sálu, "kde se zítra koná kongres", den předem v hlavních zprávách s nezbytným žvaněním o tom, jak "významné osobnosti" se dostaví. Na podobnou masáž by ale nenaletěl ani blahé paměti - Pepek Vyskoč. Nestál by alespoň jeden slavný spisovatel, malíř nebo filozof za podobný cirkus? Proč ztrácet čas velebením psychopatických kleptomanů, kteří bez jakékoli politické zodpovědnosti již desítky let beztrestně rozkrádají tento stát?

Kolik času můžeme ještě věnovat umělcům Páralova formátu a věku? Po těch nám tady něco zůstane. Když se nějaká z výše uvedených dubiózních nul producíruje, je tam pokaždé novinářů jako smetí.

Páral diskutuje

Pan čtenář - PČ

Jeden světlý okamžik pro Ostravu nastal, když přistoupil pan ČTENÁŘ. Autor jej s pohotovostí mladíka nazval panem čtenářem s velkým P a velkým Č.

Věrný čtenář pana Párala

A tady vidíte kolik knih autora Vladimíra Párala jeho věrný čtenář přečetl (onen sloupec starších knih na stole) a přinesl k podpisu.

Všechny knihy, které pan Páral vydal?

Akce skončila a těch pár přišedších obdivovatelek autora (muži se dali spočítat na prstech jedné ruky pracovníka na pile po těžkém úrazu, ostatně i proto mohla být považována figurka mého formátu za redaktora televize) odcházelo potěšeno galantním zájmem slavného muže a nabito neuvěřitelnou energií tohoto nepřítele depilace, jak sám sebe spisovatel, rád sklouzávající k lechtivějším tématům, označuje.

Zde poslední vydání Profesionální ženy pana Vladimíra Párala.

Profesionální žena

A přehled autorova díla z přebálky knihy:

Páral Dílo

Poděkování panu Páralovi

Panu Páralovi se sluší poděkovat, že za svými čtenáři vážil tak dlouhou cestu. Jel vlakem a určitě to moc příjemné pro muže jeho věku (narozen 1932) nebylo.

A závěrem charakteristika Miloše Kozumplíka:

"Vladimír Páral se jistě nepodceňuje, ale ani nebere přehnaně vážně. Znějí-li někdy jeho odpovědi sebestředně až fanfarónsky, jistě je nelze brát doslovně. Absolutní je však jeho schopnost od kteréhokoli tématu odbočit k ženám a erotice. Udivující je i snadnost, s jakou dokáže míchat duchovní témata s živočišným sexem." (1. Kozumplík, 2010) Ten rozhovor je dobré si přečíst.

autogramiáda Páral

Kvalita výuky českého školství aneb budeme posílat děti do Summerhillu?

Během autogramiády vchází do prodejny matka s dcerou. Dcera ve věku maturantky či studenty bakalářského oboru se otáčí na matku: "Kdo je to Páral? Vůbec nic mi to neříká." Mluvila zbytečně hlasitě a s přehnaným despektem oznamovala světu kvalitu vzdělávání našeho školství. Kdo ji učil, kde maturovala, že nikdy neslyšela o autorovi, který "Když se v šedesátých letech objevil v české literatuře, byl to - ... - zjev zcela originálního vidění a zejména výrazu, ne-li dokonce jeden z nejsvébytnějších experimentátorů moderní české prózy." Viz Antonín Brousek (3., str. 379).

Takže ve čtvrtek 27. 3. 2014 večer nebyla Ostrava bohužel připravena po více stránkách.

.

Přiložené soubory


Komentáře (1)

Romi (17.5.2014 07:08:33)
Jak smutné! Výborný článek.

Přidat komentář

Jméno nebo přezdívka*: Text komentáře: Dva plus dva:

* - povinné položky. V případě dotazů nás kontaktujte.


Podpořte nás

Podpořte nás vložením naší ikony na Vaše stránky. Děkujeme.

Ikonka Elearning Teburg.cz Jesliže si chcete ikonku uložit, klikněte na ni. Nebo si přímo zobrazte HTML kód pro vložení na Vaše stránky.